první pomoc
první pomoc při krvácení:
Krvácení (obecně)
Krvácení je bezesporu jedním z nejvážnějších a nejnebezpečnějších poraněních, a to hned z několika důvodů, které si přebereme na následujících řádcích.
Krvácení z nosu (Epistaxis)
Krvácení z nosu patří k jednomu z nejčastějších krvácivých stavů.
Příčiny :
- snížená srážlivost krve
- vysoký krevní tlak
- zlomenina spodiny lebeční
Příznaky :
- masivní krvácení z nosu
- je-li příměs nažloutlé tekutiny, jde nejspíše o zlomeninu spodiny lebeční
První pomoc :
- Posaďte postiženého do mírného předklonu
- Řekněte postiženému, ať si stiskne nosní křídla palcem a ukazovákem na dobu 3-5 minut (po tuto dobu nesmrká ani nesmí dělat prudké pohyby)
- Přikládejte postiženému na čelo, zátylek a kořen nosu chladné obklady (toto reflexivně vyvolá stažení cév v nose)
- Ať postižený dýchá ústy (zatéká-li krev do úst nepolyká ji, ale vyplivuje)
- Po 5 minutách pomalu povolí stisk
- Pokračuje-li krvácení, stisk se opakuje
Poznámky k první pomoci:
- Nelze-li krvácení zastavit, nebo je-li velmi masivní, přivolejte odbornou lékařskou pomoc
- Nikdy sami nos ničím neucpávejte
Tlakové body
- Popis tlakových bodů na těle, při jejichž správném zmačknutí dojde k okamžité zástavě krvácení.
Tlakové body obecně:
Slouží k nouzovému zastavení tepenného krvácení. Jsou to místa, kde snadno nahmatáme přívodnou tepnu a přitlačíme ji ke kosti. Při správném stlačení dojde k okamžité zástavě krvácení. Pokud jde o končetinu držíme ji nad úrovní srdce.Hlava
- Spánková tepna(1): stlačujeme asi prst před ušním boltcem. Při krvácení z hlavy
- Lícní tepna(2): mačkáme před okrajem žvýkacího svalu v místě, kde tepna přechází přes dolní okraj dolní čelisti. Při krvácení z úst a tváře
Krk
- Krkavice(3): při předním okraji kývače asi uprostřed jeho délky (vedle ohryzku). Při krvácení z jazyka, nebo krční tepny (stlačuje se pouze na postižené straně, při stlačení obou se přeruší přívod krve k mozku a postižený může upadnout do bezvědomí)
Horní končetina
- Podklíčková tepna(4): stlačujeme nad klíční kostí ve vnitřní třetině. Při krvácení z ramene, amputaci horní končetiny
- Pažní tepna(5): stlačujeme v mezisvalové rýze v horní třetině. Při krvácení z předloktí a ruky
Břicho
- Břišní tlakový bod(6): tesně nad pupkem, tiskne se krouživým pohybem ruky sevřené v pěst, postižený je na zádech na tvrdé podložce. Při vysoké amputaci dolní končetiny, při gynekologickém krvácení
Dolní končetina
- Stehenní tepna(7): stačujeme pod středem tříselního vazu dvěma palci, při amputaci dolní končetiny. Při krvácení ze stehna
- Podkolenní tepna(8): tiskneme v podkolení jamce za současného max. ohnutí v kolením kloubu(koleni). Při krvácení z bérce
Obecné zásady při poskytování první pomoci
- V případě, že v našem okolí došlo k poranění/zhoršení zdravotního stavu nějaké osoby, můžeme dotyčné/mu pomoci.1. Získat přehled o situaci:- pád z kola, mdloba, náhle vzniklá bolest na hrudi (podezření na infarkt), neschopnost hýbat polovinou těla a smazaná mimika na polovině obličeje (cévní mozkové příhody) ...
- zachovat klid – zastavit se, rozhlédnout se, nechat si čas na rozmyšlení dalšího postupu
- uvědomit si CO, JAK, PROČ, KDE se to stalo
RIZIKO plynoucí ze situace (autonehoda, el. proud)
POČET postižených/zachránců/materiálu, ZÁVAŽNOST poranění - pokud to situace vyžaduje, přivolat pomoc z okolí
- při vyšším počtu postižených věnujeme pozornost nejprve těm v bezvědomí a s masivním krvácením
2. Zajistit bezpečnost:- ujistit se, že v situaci je eliminováno riziko pro nás, postiženého i okolí (autonehody, požáry, úrazy el. proudem...)
- zamezit dalšímu působení „škodlivin“ (tepla/chladu, ohně/vody, el. proudu, chemikálií...)
3. Posouzení stavu postiženého:- Bezvědomí (nereaguje na oslovení, bolestivý podnět):
- přivolat pomoc z okolí, pokud se tak už nestalo
- je-li to možné, položit dotyčného na záda
- zajistit průchodnost dýchacích cest (zkontrolovat ústa, zaklonit hlavu)
- pohledem a pohmatem na hrudníku + poslechem a pocitem vydechovaného vzduchu na kůži zjistit, jestli dýchá
(zjišťujeme max. 10 sekund!!!)
→ pokud nedýchá normálně (tj. nedýchá vůbec, chrčí nebo lapá po dechu): zahájit KPR (kardiopulmonální resuscitaci)
→ pokud dýchá normálně: uložit postiženého na záda se zakloněnou hlavou (případně do zotavovací polohy, pokud postižený
zvrací nebo se od něj musíme vzdálit)
- pravidelně kontrolovat životní funkce (dech a stav vědomí) !!!
- Při vědomí:
- zjistit nejnutnější informace o jeho zdravotním stavu, které sdělíme dispečerovi záchranné služby (zeptat se co se stalo, jak se
cítí, jak a kde ho bolí, posoudit sta vědomí, souměrnost těla, barvu a teplotu kůže..)
- pokud je okolí bezpečné, ponechat ho na místě, postiženého uklidnit a ujistit ho, že mu bude poskytnuta pomoc
- zhodnotit celkový stav, v případě potřeby poskytnout první pomoc (zastavení krvácení, chlazení popálenin ...)
- i po přivolání pomoci pravidelně kontrolovat stav dotyčného
* snažíme se doptat na všechny potíže, často se dotyčný zaměří jen na pro něj nejvýraznější problém („bolí vás ještě někde?“)
* důležité informace můžeme zjistit i od lidí z okolí, pokud dotyčný není schopný komunikace (pán šel po chodníku a najednou
omdlel, nyní je zmatený a pád si nepamatuje)
4. Volání na linku 155 (event. 112):- představit se
- co se stalo (úraz, kolaps, nehoda, požár...)
- kde se to stalo (přesná adresa, číslo poschodí a dveří, event. orientační body)
- kolik je postižených a jaký je charakter zranění, pohlaví, přibližný věk, další choroby (nejlépe zjistit jméno)
- nejde o to zjistit každý detail, ale hlavně být schopen stručně a jasně popsat situaci a zmínit důležité věci (např. pokud se někdo opařil, tak je nepodstatné, že ho už týden bolí záda)
* např.: „Dobrý den, jmenuji se XY a byl jsem svědkem pádu starší paní z kola
v Rooseveltově ulici v Plzni, když najela na dlažební kostku. Paní je při vědomí a
normálně s námi komunikuje. Při pádu se uhodila do hlavy, teče jí trochu krev, dále
si stěžuje na bolest v pravém koleni a levé části břicha. Na pravou nohu se nemůže
postavit.“- kontrolujeme stav postiženého do příjezdu záchranné služby
Zaškrcovadlo (škrtidlo) a jeho použití
Použití zaškrcovadla, přehled případů jeho použití, jak se se škrtidlem zachází.
Přiložení zaškrcovadla je vyjímečný a agresivní způsob zástavy krvácení (nedostatek O2 a živin, hromadění toxinu v končetině), přesto je v určitých případech účinný.Standardně se používá Martinovo (pryžové) zaškrcovadlo, improvizovat můžeme trojcípým šátkem složeným do kravaty a uvázaným tzv. liščí smyčkou apod. V žádném případě nezaškrcujeme tkaničkou, tenkým páskem -> můžeme druhotně poranit nervové cévní svazky (šířka zaškrcovadla by měla být min. 5 cm).Případy použití zaškrcovadla:
- masivní krvácení z pažní či stehenní tepny
- úrazová amputace
- prosakuje-li 3. vrstva tlakového obvazu
- otevřená zlomenina s masivním krvácením
- zaklíněné cizí těleso v ráně s masivním krvácením
- uštknutí (mírné, povrchové zaškrcení žilního oběhu)
- crush syndrom (syndrom ze zasypání)
- dočasně (více zraněných než zachránců)
Technika přikládání:
- pokud možno zaškrcovat ve zvýšené poloze končetiny
- zaškrcovadlo přikládáme "nad ránu" směrem k srdci, co nejvíc do blízkosti rány (ne však na klouby a těsně ke kloubům - v této oblasti se nachází velké množství nervů, které bychom mohli poškodit), dáváme jej přes oděv, obvaz, či vypodkládáme
- přiložíme časový údaj o zaškrcení
- zaškrcenou končetinu znehybníme a chladíme => správně zaškrcená končetina je bledá a chladná s nehmatným tepem na okrajové části
Poznámky:
- nezapomeneme ošetřit krvácející ránu
- přiložené zaškrcovadlo nepovolujeme (pravomoc pouze lékaře) - kromě dočasného přiložení
Žádné komentáře:
Okomentovat